Jak navazovat pevnou citovou vazbu?
Dříve jsme si řekli co je to pevná vazba, proč a kdy ji navazovat a dnes si ukážeme pár praktických příkladů jak na to.
Pamatujte, ale že je to hlavně cesta, ne honba za cílem. Cesta o neustálém napojování se, jelikož se kvůli každodenním činnostem vzájemně odpojujeme. Také chci podotknout, že toto téma je mnohem hlubší, než několik níže uvedených příkladů.
Prenatální Čas
Jak jsem již zmínila, na miminko se můžete napojit již v těhotenství a to tím, že mu budete Vy nebo tatínek zpívat, hladit bříško, číst pohádky, vyprávět mu jak se na něj těšíte. I Vaše myšlenky a emocionální stav ovlivňují vztah k dítěti v jeho prenatálním období (viz. kniha Jak vychovat šťastné dítě – Eva Rheinwald)
Znakování
Znakování pro batolata představuje skvělou možnost jak se s dítětem dorozumět ještě před tím než je schopno mluvit. Při komunikaci je totiž důležité mít možnost vést dialog, ne jen monolog. Eliminujete tím mnoho frustrace z neporozumění, předejdete zbytečnému pláči a upevníte společné pouto.
“Děti nikdy nezlobí. Každé jejich chování je komunikace. Bohužel někdy nerozumíme jejich jazyku a ony zas ještě neumí mluvit tím naším. Je tedy na nás, abychom jim pomohli s překladem.” – @detijsoutakylidi
Speciální Čas
Už od narození si každý den vyhraďte 15-20 minut na “Speciální čas” (viz. kniha AHA! rodičovství – Dr. Laura Markham).Jen tak spolu být a hrát si, neodbíhat nikam a kontrolovat telefon. Ukážete tím dítěti, že je pro Vás důležité ono samo i to co dělá. A Vy si u toho můžete také trochu odpočinout. Pozor neznamená to, plánovat hned nespočet aktivit na hraní. Nechce se vést dítětem, ať samo řekne co by chtělo dělat. Případně se můžete ve vybírání aktivit střídat. Skvěle by bylo i zapojit tatínka, ať mají spolu s dítkem též svých 15-20 minut na to si sebe navzájem užít a navázat též pevnou citovou vazbu.
Nechte Se Vést Dítětem
Ještě bych chtěla dále rozvést tip “Nechte se vést dítětem”. To Vám totiž mnoho ulehčí. Znáte to, naplánujete nějakou aktivitu a dítě chce stejně dělat něco jiného. A tak jste naštvaní, kolik s tím bylo práce, a dítě též, jelikož chce dělat něco jiného. Nechte se vést a dítě Vám samo ukáže, nebo v pozdějším věku řekne, co by rádo dělalo. Také tím dítěti dáte najevo, že Vám na jeho názoru a výběru záleží, a že má samozřejmě možnost ovlivnit svůj vlastní život.
Dětský mozek přesně ví kdy a proč chce danou činnosti dělat. Vše je perfektně vymyšleno a naprogramováno, a tak nejlepší nechat se unášet flow* Vašeho dítěte.
*FLOW – česky též proudění, proud nebo plynutí, je duševní stav, při kterém je osoba ponořena do určité činnosti tak, že nic jiného se jí nezdá důležité, okamžik, kdy se její tělo nebo mysl vzepne k hranicím jejích možností ve vědomé snaze dosáhnout něčeho obtížného, co stojí za to. – zdroj wikipedie
Objímání
“Potřebujeme 4 obejmutí denně, abychom přežili. Potřebujeme 8 obejmutí denně, abychom vydrželi. A potřebujeme 12 obejmutí, abychom rostli” – rodinná terapeutka Virginie Satirová
Vzpomeňte si kdy jste se naposledy obejmuly s dítětem, manželem nebo svými rodiči. Jen tak se na chvilku obejmout a být. Tak málo a vlastně mnoho.
Zkusíte si zavést několik obejmutí jako mini rituály během dne. Zkuste se ráno místo prohlížení upozornění na telefonu jít společně pomazlit a obejmout. a uvidíte jak vám to rozzáří den.
Oční Kontakt A Komunikace
Všichni víme, že při jednání s lidmi je důležitý oční kontakt. Stejně je tomu také u dětí. Než na dítě začnete mluvit, buďte v jeho úrovni a zadívejte se mu do očí. Zajistíte si tím nejen to, že Vám věnuje pozornost a nebudete vše muset opakovat 20x, ale také to že s ním budete mluvit jako sobě rovným.
Důležité je také to, jak spolu komunikujete. To je téma samo o sobě (doporučuji knihu “Jak mluvit, aby nás děti poslouchaly. Jak naslouchat, aby nám děti důvěřovaly – Adele Faber, Elaine Mazlish”)
Nicméně je důležité naslouchat a přijímat, to co dítě říká a také jeho emoce. Popisujte co vidíte, co cítíte, co v dané situaci cítí dítě, nicméně nepředjímejte. Nechte dítě samotné vyjádřit se, případně mu s tím trochu pomozte. Pokud se netrefíte do toho co má na srdci a na jazyku, opraví Vás. Vzájemná komunikace je stavební kamenem všude.
Zájem
Snažte se eliminovat fráze jako “Ty si ale šikulka!” “To je ale pěkný obrázek”. Pokud se dítěti něco povede, komentujte to čeho dosáhlo a jak k tomu dospělo. Veďte dialog, ptejte se na to proč a jak to udělalo. Když pokaždé, co Vám dítě ukáže obrázek, který nakreslilo, odpovíte “Krásné, ty si ale šikulka”, přestane Vám to po čase věřit. Navíc u mladších dětí, těžko rozeznáme co vlastně chtěly nakreslit. A tak správně mířené otázky pomohou nám, rodičům, objasnit co naše dítko chtělo vyjádřit, nebo dokonce i to co se mu honí hlavou (čeho se bojí a jak přemýšlí) a dítěti dá najevo, že je pro Vás důležité. Pomůžete mu rozvíjet se. Například se dozvíte, že to jak nakreslil danou věc se mu úplně nelíbí, Můžete spolu najít způsob jak to udělat příště lépe, jak to trénovat. Podpořit ho aby neztratilo přirozenou motivaci.
Co Se Stane, Když Řeknu Ano?
Pokud máte potřebu dítěti říci ne, zamyslete se nejdříve co “strašného” by se stalo kdyby jste řekli ano. Jak se říká” Když nejde o život,….” Samozřejmě nastanou situace, kdy budete muset říct ne, i když o život nepůjde. Názorný příklad. Spěcháte, a opravdu nechcete nechat dítě skákat v kaluži, když je oblečené ve světlém a jdete na návštěvu. V tom případě navrhněte, že až se vrátíte domů, převléknete se spolu do holínek a věcí na ven a půjdete na “lov kaluží”. A nyní si můžete zahrát hru kdy v kalužích plavou velcí krokodýli a tak do nich nesmíte šlápnout. Pokud je dítě menší a potřebujete ho zkrátka čapnout a jít, též to můžete obrátit v hru. Moje dcera má ráda když ji čapnu, a jak utíkáme tak to hopsá.
Závěrem bych tedy chtěla říci, že tvorba pevné citové vazby a napojení se na dítě je onen kouzelný tip na rodičovství. Je to něco, co vám při rodičovství a průvodcování dětí jejich vlastním životem, tuto práci velmi usnadní.
Napsat komentář